TURISTÉ
HUMPOLEC

- spolek pro volný čas a turistiku


Další díly kroniky:

  Spolek      Plán činnosti     Kronika     Plán zájezdů     Fotogalerie     Kontakt     Odkazy  

Kronika

Z Branišova přes Šimanov do V.Jeníkova

10.01.2019 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M.Šíma
účast 16 osob.
Trasa:
Od včerejšího dne tj. od středy 9.ledna se na celém území České republiky vyskytlo silné celodenní sněžení byla vyhlídka velké účasti na tomto čtvrtečním pochodu velmi špatná. Před odjezdem se u zastávky Humpolec / Poliklinika sešla docela početná skupina " polárníků " a to čtrnáct. Jako vždy nechyběly turistky z Květinova a Šmolov, dnes i z Jiřic. Po zastavení autobusu v Krasoňově s k nám přidali Jiří Hodač a Miládka Farkašová. Po vystoupení z autobusu v Branišově nás tady přivítala pravá zima s bílým sněhem i na silnici. Právě ujetý sníh a hladké plochy po silničním pluhu bez posypu byly nebezpečné při chůzi.Nebylo jasno, spíše mlha až mlhovno, ale nám to nikterak nevadilo v dobré náladě při pochodu. Po vyjití z Branišova do volné přírody byla zimní krajina nádherná. Větve stromů obalené sněhem , prostě nádherná Ladovská zima. A tak při vyprávění mezi dvojicemi cesta rychle ubíhala a za chvilku jsme byli v Šimanově. Tady jsme se zastavili, abychom dodatečně popřáli Vlastě Sáviové k svátku. V liduprázdném v Šimanově z čista jasna se na křižovatce silnic objevila tři auta, která řešila přednost v jízdě jako na rušné křižovatce ve velkoměstě, což u nás vyvolalo úsměv na tváři z tohoto najednou rušného provozu. V Šimanově se zájmem se ještě poohlédli po nových rodinných přízemních domcích, které nyní zdobí naše vesnice a městečka. Po silnici docházéme až k lesu, kde začíná lesní cesta k Trojanovskému rybníku a dále do Větrného Jeníkova. Rozhodujeme se, že se nejsme žádné bábovky a že se vydáme náročnější cestou do Foukacího Jeníkova. Před vstupem do lesa si ještě děláme archivní foto, abychom věděli kdo do cíle nedorazil. Lesní cesta až k Trojanovskému rybníku byla prohrnutá a tak se šlo vesele. Od turistického rozcestníku již pohoda končí a vcházíme již do vysokého sněhu a se závějemi. Jako horský šerpa a vůdce Jenda Chmelíček se ujal vedení a prošlapává nám ostatním cestu. Zapadáme do závějí a hlubokého sněhu až po kolena s botami plnými sněhu. Tento asi jedena a půlkimetrový úsek procházíme se zvýšeným úsilím. Na kopci zastavujeme, abychom zachytili do podvědomí hezkou zimní krajinu pod vrchem Strážný. Před desátou hodinou vcházíme do již otevřené a vyhřáté restaurace v Kulturním domě ve Větrném Jeníkově. Byla to hezká zimní tůra. Příští týden se vydáme zimní krajinou ze Senožat přes Nečice do Tuklek a zakončíme v restauraci v Senožatech U Brambory. Na shledanou za týden. Milan


Novoroční vycházka

01.01.2019 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: O.Starý
účast 27 osob.
Trasa:
"Já sním o Vánocích bílých, Vánocích, jaké z dětství znám...". Tak se zpívá v jedné vánoční písni. Bílé Vánoce si opravdu pamatujeme už snad jen z dětství a nebo z obrázků, jako je úvodní fotografie.Ale o takové kráse si můžeme nechat jenom zdát.Letošní Vánoce nám opět propršely. Ještě, že jsme absolvovali několik předvánočních výšlapů, kdy nám naštěstí Zima ukázala i krásu zasněžené zimní krajiny a ne jenom plískanice.Tak jsme propršeli vánočními prázdninami až k tradiční Novoroční vycházce. Na náměstí u Radnice se nás ve 14,00 hodin sešlo celkem 26 turistů. Navzdory mrholení a větru jsme se vydali na cestu kolem stadionu k památníku rumunských vojáků. Zde na nás čekal Milan Šíma a tak nás bylo celkem 27. Po rozblácených cestách jsme šli pomalu kolem tratě až k jihlavské silnici. Po chvilce chůze jsme odbočili doleva a lesní cestou jsme došli k hájovně. Zde jsme chvilku odpočinuli, abychom nabrali dech po vánočním lenošení a konzumaci sladkostí. Sychravé počasí nás nenechalo dlouho odpočívat a tak jsme lesem pokračovali k Vilémovu a na Rozkoš. Na Rozkoši jsme se, jako vždy, rozdělili. Někdo šel hned domů, pár turistů si zašlo do restaurace na svařáček a asi 18 turistů pokračovalo směrem k hradu Orlík.Již na cestě před hradem bylo slyšet kapelu Kolibříky.Na hradě jsme se pozdravili s panem Ježem. Bylo asi půl čtvrté, počasí se zhoršilo, začalo pršet a kapela končila. Někteří turisté si stihli ještě dát kafe a zazpívali jsme si s kapelou alespoň poslední písničku od Michala Tučného "Tam u nebeských bran." Vydali jsme se na cestu zpět směrem na Štůly, kolem Školního statku a Rybárny. To už docela dost pršelo a tak jsme se těšili do sucha a tepla domovů.
Říká se:"Jak na Nový rok, tak po celý rok." Snad nám bude příroda příznivě nakloněna a na výšlapy nám nepošle takové počasí, jako na Novoroční vycházku.Možná se někdy na Novoroční vycházce dočkáme i takové krásy,jakou nám nabízí úvodní fotografie.Ale jelikož jsme skalní turisté, zvládneme každou nepohodu. Tak do nového roku vykročte s elánem, bez bolestí a tou správnou nohou! Šťastný a veselý nový rok přeje všem výbor spolku Turisté Humpolec.


Z Radňova do Herálce

20.12.2018 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M.Šíma
účast 19 osob.
Trasa:
"Vánoce vánoce přicházejí, zpívejme přátelé...". Takhle jsme si prozpěvovali dnes při posledním letošním výšlapu a vlastně podle kalendáře i posledním dnu podzimu. Zítra už nastoupí vládu paní Zima. Dnes, pár dnů před vánocemi, se nás sešlo na vlakovém nádraží 19 turistů a příjemně vyhřátým vláčkem jsme se dovezli do naší cílové stanice Radňov.Zde jsme pogratulovali Evě Ulrychové k svátku, Liduška Kučírková nás všechny obdarovala mandarinkami a tak začal náš poslední výšlap roku 2018. Cesta byla zapadaná sněhem, místy to i trošku klouzalo, ale my jsme vše zvládli bez pohromy.Po chvilce pochodu zasněženou cestou jsme sešli k Nohavickému potoku a podle něho k Pejchalově chaloupce.Jako vždy, tak i dnes tady stojí výběrčí mýtného, vybírá od kolemjdoucích almužnu a nedá si pokoj ani v zimě.A tak nám nezbylo nic jiného, než několika mincemi přispět, aby nás výběrčí pustili dál.Pokračovali jsme lesem kolem chatek, roztroušených po břehu potoka a v tomto období opuštěných. Naše další zastávka byla u Sochorovského rybníka,vyhlášeného přírodní památkou. Zde se rozmnožují vzácné druhy čolků a užovek.Ale i tento rybník vlivem suchého počasí vysychá.Šli jsme dál lesními cestami a kolem nás lehce padal sníh, který zdůrazňoval předvánoční náladu. V lese jsme si udělali společné foto a pomalu došli na silnici, po které se šlo už lépe. Po chvíli se nám ukázaly první domy Herálce. Cestou jsme si ještě zazpívali několik vánočních koled a byli jsme v Herálci u kostela. Tady, jako každý rok, mají pěkně udělaný betlém ze slámy a tak jsme u něho zazpívali vánoční píseň Narodil se Kristus Pán. Jelikož bylo poledne,odebrali jsme se do Jedové chýše na výborné klobásy. Asi po hodině jsme se rozloučili a odebrali se k autobusu, který odjížděl ve 13,10 hodin od zámku. Kolem 13,45 jsme vystoupili u polikliniky. Příjemně unaveni a trošku vymrzlí jsme se těšili na posezení doma u kafíčka.
A tak jsme v Jedové chýši zakončili poslední výšlap roku 2018, který nám přinesl mnoho krásných výšlapů, zájezdů a zážitků s milými přáteli a kamarády. Výbor našeho turistického spolku přeje všem turistům a přátelům krásné,pohodové vánoce a hlavně pevné zdraví v novém roce 2019. Obujte dobré boty a ať vám to šlape!! Na shledanou v příštím roce!


Přes Haštal do Želiva

13.12.2018 , ušlá vzdálenost: 4 km,
vedl: M.Koutová
účast 16 osob.
Trasa:
Čtvrtek 13.prosince byl předposledním výšlapem letošního roku. Ráno nás přivítalo mrazíkem -5°C, mlhou a zasněženými stromy od minulých dnů. Číslo 13 je pro mnoho lidí šťastné a pro nás, turisty, bylo dnes obzvláště šťastné. V deset hodin se nás na autobusovém nádraží sešlo 16 turistů, nasedli jsme do autobusu a naším cílem bylo rozcestí Brtná. Už během cesty mlha spadla, obloha se promodrávala a začalo se ukazovat sluníčko. Cesta autobusem vedla pohádkovou krajinou, zapadanou sněhem a tak jsme se měli na co dívat. Vystoupili jsme na rozcestí Brtná. Na cestě kolem lesa byly koleje, tak se šlo dobře.Okolní lesy, zapadané sněhem, už osvítilo slunce a pod modrou oblohou to byla nádherná podívaná. Na Mokřinách jsme odbočili doprava, udělali jsme společnou fotku a naše cesta pokračovala mezi krásně zapadanými stromy směrem na Haštal. Větve stromů se ohýbaly pod tíhou sněhových polštářů. Kam až oko dohlédlo byla bílá pokrývka, jen občas narušená třpytem sněhových vloček ve slunci. Tichem, které panovalo kolem, se začal ozývat štěkot psů,kteří hlídali včelín u obce Haštal. Prošli jsme kolem a už byla v údolí vidět špička kapličky Svatý Haštal. Podívali jsme se dovnitř a pokračovali dál zasněženou cestou. To už se v dálce před námi objevily první domky Želiva a na kopci kalvárie. Blížilo se poledne a naše kroky zamířily k restauraci Kocanda, kde jsme si dali dobrý oběd. Naše cesta potom vedla kolem kláštera k autobusové zastávce a v půl druhé jsme byli doma.
Ta dnešní třináctka nám opravdu přinesla turistické štěstí. Provedla nás pohádkovou zimní krajinou, jakou jsme nezažili už několik let, naše tvářičky obarvila do červena a přivodila nám sváteční atmosféru blížících se vánoc. Na shledanou příští čtvrtek, v letošním roce naposledy!


X.Turistický potlach s Mikulášem

07.12.2018 , ušlá vzdálenost: 0 km,
vedl: Výbor spolku
účast 36 osob.
Trasa:
Rok s rokem se sešel a opět tady máme veselé posezení s Mikulášskou nadílkou. V pátek 7.prosince kolem 17. hodiny se pomalu začali scházet turisté v klubovně ČRS na Dusilově. Vše již bylo připraveno. V krbu plápolal oheň, turistky připravily na stoly pohoštění z vlastních zdrojů a hned na začátku se podávala večeře, výborný guláš od Marušky Dohnalové, který jako vždy neměl chybu. Připraven byl i Kamil Lejtnar s klávesami a tak veselá zábava začala. Asi v půl sedmé nám připravila taneční skupina "Prima ženský" líbivý program se zaměřením na country tance. Po nich následovala taneční skupina Jelcinky z Vřesníka, která nám krásně zatančila kankán, tolik oblíbený a očekávaný zvláště od pánské části publika. Po veselém kankánu přišel Mikuláš s čerty a andělem, připomenul nám naše hříchy z turistiky (i když my o žádných nevíme), popřál hlavně zdraví do dalších turistických pochodů a spoustu ušlapaných kilometrů v novém roce. Čerti nám rozdali připravené dárečky a potom už pokračovala zábava v plném proudu. Zpívalo se a tančilo až do večerních hodin. Po desáté hodině jsme večírek ukončili krásnou vánoční písničkou Purpura, srdečně jsme se rozloučili a odebrali do svých domovů.
Tento každoroční Mikulášský potlach bývá pro nás veselým zakončením roku a výměna drobných dárečků je projevem přátelství a kamarádství mezi námi všemi. Tak dobrou noc, ať vás čerti straší celou noc. Zase brzy na viděnou!


Ze Slavníče do Humpolce

29.11.2018 , ušlá vzdálenost: 10 km,
vedl: F.Dohnal
účast 20 osob.
Trasa:
Dnešní výšlap byl posledním v měsíci listopadu. Ráno bylo mrazivé, studené, kolem -10°C, ale brzy vykouklo sluníčko a prosvítilo mrazem ojíněnou krajinu. Kolem deváté hodiny se nás sešlo na vlakovém nádraží 20 turistů. Nastoupili jsme do příjemně vyhřátého vláčku a s veselým panem strojvedoucím jsme dojeli do cílové stanice Slavníč. Tam jsme odjíždějícímu vlaku zamávali, dnešní vedoucí František Dohnal nás seznámil s trasou a vydali jsme se na cestu do mrazivého počasí ke Slavníči. Hned pod viaduktem jsme uhnuli doprava kolem dálnice, hemžící se kamiony.Pokračovali jsme po louce pokryté zmrzlou trávou, která nám chrupala pod nohama a po chvíli jsme došli k osamělé chalupě.Zde nás přivítali rozzlobeným štěkotem dva psi. Raději jsme rychle pokračovali dál, prohlíželi si okolní krajinu a brzy se nám již ukázaly první domky Kamenice. Prošli jsme vesnicí a téměř na jejím konci jsme odbočili doleva k železničářskému muzeu. Zde jsme se dověděli, že vlak jezdí odtud až do Hradce Králové.Pokračovali jsme dál až k samotě u Honzlů, kde nás MTZ dovedla po lesní cestě do Westernového městečka. Tady jsme si prohlédli banku, kancelář šerifa, kde byla opravdová šatlava s kavalcem, oddělená mříží. Nakoukli jsme do Coffee House, kde stály na stolech ještě nedopité lahve s pravou Skotskou Whisky. Vypadalo to, jako by hosté teprve nedávno odešli. Po prohlídce městečka jsme pokračovali lesní cestou dál, směrem k Plačkovu. V lese bylo hezky v závětří, cesta byla prosvícená sluníčkem a provoněná čerstvě pořezaným dřevem, kterého jsou všude hromady, čekající na odvoz.Cestou nám Vlasta Saviová ukázala zvláštní jezírko, které se v této oblasti vyskytuje. Na vodě, v tenkém, zamrzlém škraloupu, jsou ještě dvě kola listů od leknínů. Do jezírka zasahuje malý poloostrůvek. Na něm prý kdysi hrávala hudba a kolem jezírka se procházela plačkovská honorace. Tenkrát to muselo být opravdu romantické místo. Pokračovali jsme dál po cestě až jsme došli k vysokému modřínu, stojícímu na křižovatce cest k Pařezáči a k hájovně.Jeho vysoká koruna se zlatě odrážela od jasné oblohy, jejíž modř mohly narušit snad jen bílé čáry, táhnoucí se za letadly.Blížilo se poledne a my jsme se po lesních cestách a kolem hučící dálnice dostali k městské hájovně. Zde někteří turisté odbočili na cestu kolem tratě a my ostatní jsme pokračovali dolů ke hřbitovu a do tepla domovů, kde nás čekal zasloužený oběd a po něm kafíčko.
Byla to krásná dopolední vycházka na čerstvém, mrazivém vzduchu, který nám obarvil tváře do červena. I když to nebylo daleko, některá místa mnozí z nás navštívili poprvé. A představte si, že většina z nás tyhle zážitky pořídila za pouhých 5,-Kč, což byla cena jízdenky.


Výroční členská schůze z.s. TURISTÉ HUMPOLEC

22.11.2018 , ušlá vzdálenost: 0 km,
vedl: Výbor spolku
účast 87 osob.
Trasa:
Jako zatím každý rok v tomto podzimním období, tak i letos se dne 22. listopadu konala již 8.výroční členská schůze našeho zapsaného spolku Turisté Humpolec. Schůze byla zahájena v 18,00 hodin v jídelně České zemědělské akademie předsedou našeho spolku panem Milanem Šímou.Před začátkem jednání vystoupil se svým kulturním programem kroužek dětí z družiny Hálkovy školy pod vedením paní učitelky Bělovské. Děti tančily tanečky připomínající příchod vánoc, recitovaly básničky, zahrály na flétničky a předvedly nám hezkou, úsměvnou scénku o chaloupce na kuřích nožkách ze známé pohádky Mrazík. Po vystoupení dětí předseda pan Milan Šíma nejprve přivítal místostarostku města Humpolce paní Mgr. Alenu Kukrechtovou, vychovatelky z družiny Hálkovy školy, ostatní hosty a přítomné členy spolku.Schůze pokračovala podle stanoveného programu.Pan Šíma zhodnotil činnost spolku za letošní rok 2018, v jehož průběhu jsme zatím provedli 43 turistických akcí, z toho 17 autobusových zájezdů s celkovým výsledkem 392 ušlých kilometrů, s účastí 1496 osob. Toto číslo určitě svědčí o zájmu členů spolku o turistické akce a poznávání krásných míst v naší vlasti.Každý čtvrtek nás přivítá vždy jinak a téměř pokaždé vidíme něco nového a zajímavého. Naše země nám nabízí nádhernou krajinu v každém ročním období a nespočet historicky zajímavých míst.Pro děti se snažíme zajistit mimo turistiky i zábavu. Pan Šíma dále připomněl místa, která jsme na našich výletech během letošního roku navštívili a poděkoval všem organizátorům zájezdů. Dále poděkoval za finanční pomoc a dotaci městu Humpolec, rodinnému pivovaru Bernard a společnosti BON-FIX. Z těchto příspěvků financujeme bankovní poplatky, kancelářské prostředky, inkousty do tiskárny, plakáty a nájemné.Předseda pan Milan Šíma potom seznámil přítomné členy s plánem turistických zájezdů na příští rok 2019 a předal slovo místostarostce paní Mgr.Aleně Kukrechtové, která se ve svém příspěvku velice kladně vyjádřila k vedení našich webových stránek s fotografiemi, což nás velmi potěšilo. Také pochvalně zhodnotila naši turistickou činnost a výběr výšlapů a zájezdů.Následovalo seznámení se stavem pokladny od paní Helenky Staré, výsledek revize účetnictví provedl a přednesl ing. Václav Kašpar s panem Outratou. Posledním bodem programu byla diskuze, které se zúčastnili Alena Lejtnarová, Radko Ulrych, MUDr.Eva Kubíčková a Olda Starý s návrhy na další zajímavé turistické zájezdy. Schůze byla ukončena večeří a zaplacením členských příspěvků na rok 2019.
Předseda pan Milan Šíma poděkoval všem přítomným členům, hostům, TJ Jiskra Humpolec,správci atletického stadionu, vychovatelkám družiny z Hálkovy školy a všem, kteří pomáhali při zajištění akce Memoriál Oldřicha Kociana. Všichni se těšíme opět na viděnou při turistických výšlapech a zájezdech v příštím roce 2019. Zpracovali: Milan Šíma a Alena Lejtnarová.


Z Hejště přes Pavlov do Herálce

15.11.2018 , ušlá vzdálenost: 10 km,
vedl: M.Šíma
účast 27 osob.
Trasa:
Je 15.listopadu a předposlední měsíc v roce se překulil do druhé poloviny. Na dnešní výšlap jsme se všichni těšili už jen kvůli tomu kouzelnému podzimnímu počasí. Ráno nás přivítalo sice jasnou, slunečnou oblohou, ale také bílým mrazíkem -2°C pod nulou. Ale mrazík nás vůbec neodradil, protože se nás sešlo na autobusové zastávce u polikliniky 27 turistů.Vystoupili jsme na zastávce Ústí rozcestí, Milan Šíma nás seznámil s trasou a my se vydali krásným, barevným a mrazivým ránem na cestu. Šli jsme kolem polí, osetých žlutou hořčicí, jejichž okraje lemovala tráva pokrytá bílou námrazou. V dálce se ještě válely zbytky ranní mlhy, tvořící na trávách jinovatku. Příroda dokáže v tomto období vytvářet kouzelné obrazce. Prošli jsme kolem rybníka a samot Hejště do blízkého lesa a pomalu jsme se blížili k Mikulášovu.To už nás sluníčko příjemně hřálo do zad a před jeho paprsky pomalu ustupoval bílý mrazík do stínu stromů a lesa.Před lesem jsme si udělali malou zastávku na svačinu a pogratulovali jsme našim dvěma kamarádkám Milušce Kvášové a Daně Krejcarové k narozeninám.Po malé zastávce jsme pokračovali dál k Mikulášovu.Tady jsme hned na kraji vsi odbočili doprava a po travnaté cestě jsme došli k lesu. Dále kolem jedné samoty lesní cestou až na silnici do Pavlova. Šlo se nám moc hezky, bylo krásně, sluníčko hřálo a tak nám cesta rychle ubíhala. Prošli jsme kolem vesnice Pavlov a za chvíli už jsme procházeli chatovou oblastí ve Slavníči. Blížilo se poledne, někteří turisté odjeli ze Slavníče vlakem domů a my ostatní jsme pokračovali do Herálce. Zde nám totiž paní Běhounková zamluvila občerstvení v hospůdce Jedová chýše. V Jedové chýši jsme si dali pivo,v kamnech praskal oheň, pan hostinský nám ohřál výborné klobásy a měli jsme se dobře.Po dvanácté hodině jsme se rozloučili a pokračovali ještě kousek cesty do Boňkova,kde jsme počkali na autobus po jedné hodině a v půl druhé jsme, příjemně unaveni ze silného, podzimního vzduchu, byli doma. Dnešní dopolední procházka pod azurovou oblohou bez jediného mráčku opravdu neměla chybu.
A nakonec jeden BONUS. U Jiřic je nádherná,veliká louka, které se říká Rajská louka a kde ještě teď kvetou tisíce překrásných lučních květin. Letošní listopad opravdu dokáže kouzlit s přírodou. Na jedné straně ráno bílý mráz a na druhé straně tisíce rozkvetlých květů.Po návratu z dnešního výšlapu jsem se tam byla podívat a tak na závěr přidávám několik fotek z té nádhery. Co tomu říkáte?


Znak Turisté Humpolec


e-mail-admin             administrace